Ke každému přirozenému časovému stupni (přítomnost, minulost, budoucnost) se v němčině řadí k základnímu času ještě čas, který označuje ukončení děje.
děj ukončený v minulosti = plusquamperfektum
Podle způsobu tvoření rozlišujeme:
1. jednoduché časy: přítomný čas,souminulý čas - préteritum
2. složené časy: minulý čas - perfektum
ich habe/bin + příčestí minulé
předminulý čas - plusquamperfektum
ich hatte/war + příčestí minulé
budoucí čas - Futur I
ich werde - infinitiv
budoucí čas - Futur II
ich werde + infinitiv minulý
!! Budoucí čas Futur II vyjadřuje budoucí děj ukončený před jiným dějem budoucím, dnes slouží většinou k vyjádření domněnky o minulosti.